|
|
Aktuální vztah s matkou a vzpomínky na matku z dětství a dospívání u mladistvých odsouzených chlapců
Miechová, Michaela ; Čáp, David (oponent) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Cílem této rigorózní práce bylo zjistit, jak mladiství odsouzení aktuálně vnímají svůj vztah s matkou a jaké vzpomínky na matku se jim vybavují. Teoretická část pojednává o psychologických aspektech vztahu matka-dítě. Přibližuje charakteristiku problémového chování adolescentů a v neposlední řadě se zabývá problematikou autobiografické paměti a utvářením vzpomínek. Empirická část si pak klade za cíl najít možné společné znaky mezi aktuálním emocionálním vnímáním svého vztahu k matce a emocionálním laděním vzpomínek na ní. O to se pokouší prostřednictvím především kvantitativní studie odpovědí 50 mladistvých odsouzených z Věznice Heřmanice. Klíčová slova: vztah matky s dítětem, problémové chování, mladiství odsouzení, autobiografická paměť, vzpomínky.
|
|
|
Autobiografická paměť u lidí po suicidálním pokusu
Dobiášovský, Jan ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Diplomová práce s názvem "Autobiografická paměť u lidí po suicidálním pokusu" pojednává o způsobu vybavování specifických vzpomínek z autobiografické paměti u osob se suicidálním pokusem v anamnéze. Teoretická část diplomové práce vymezuje základní pojmy spojené s autobiografickou pamětí, představuje její strukturu, roli v životě a popisuje vztah autobiografické paměti k emocím, depresi a self. Druhá část představuje základní pojmy suicidálního chování, popisuje vybrané teorie a modely vzniku, metody a následky, vyhodnocení a prevenci suicidálního chování a představuje nejčastější mýty o sebevraždě. Empirická část ověřuje schopnost vybavit si konkrétní vzpomínku z autobiografické paměti, latenci při produkování vzpomínek a jejich zobecňování. Empirická část využívá Testu autobiografické paměti (AMT), Beckovu sebeposuzovací škálu depresivity pro dospělé (BDI - II), Suicide Behavior Questionnaire - Revised (SBQ-R) a dotazník Strategie zvládání stresu (SVF 78). Výzkumný vzorek tvoří 40 účastníků (20 osob po suicidálním pokusu, 20 lidí bez pokusu). Výsledky potvrdily, že lidé po suicidálním pokusu vykazují vyšší latenci při produkování specifických autobiografických vzpomínek, produkují méně specifických autobiografických vzpomínek a vykazují nižší konkrétnost autobiografických vzpomínek u pozitivně...
|
|
|
Datace autobiografických vzpomínek: vztah přesnosti datace a typu události
Literáková, Eva ; Bahbouh, Radvan (vedoucí práce) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Ve dvou studiích zaměřených na zjišťování prediktorů přesnosti datace autobiografických událostí byly události rozděleny do kategorií na základě charakteristik, které jsou nezávislé na hodnocení respondenta a dalších, které lze zjistit z postupu vybavení data (délka, téma, temporální schéma, spojení s mezníkem, události vlastni a události druhých lidí). Tato studie je součástí většího projektu, na kterém jsem spolupracovala s A. Neusarem (2012) a výsledky jeho studii doplňuji v oblastech, kterým se podrobně nevěnoval. První studie byla zaměřena na přesnost datace událostí z let 2005 až 2008 a zde byly přesněji datovány události spojené s temporálním mezníkem, vlastní a dlouhé události a také dovolené, vztahové a přelomové události. K určení měsíce v roce významně pomáhalo temporální schémata roku. Ženy byly v dataci celkově přesnější, z tematických událostí však lépe datovaly pouze události, které se týkaly dětí. Druhá studie byla zaměřená na dataci událostí z posledních dvou a půl měsíců a zde byly přesně datovány události spojené s temporálním mezníkem a Velikonocemi, vlastní a dlouhé události. Přesnější než jiné tematické kategorie byly datovány pouze volnočasové a narozeninové události. Ženy byly přesnější v dataci studijních událostí, nákupů a událostí týkajících se vlastnictví. Muži přesněji...
|
|
|
Současné psychologické přístupy k autobiografické paměti
Vlčková, Irena ; Čermák, Ivo
Výzkum paměti byl vždy jedním z pilířů kognitivní psychologie. Autobiografická paměť se však jako předmět výzkumu objevuje až v posledních desetiletích. V příspěvku je nastíněn vývoj konceptu autobiografické paměti v oblasti sociálního konstrukcionismu, kognitivní a diskurzivní psychologie. Diskurzivní psychologie upozorňuje na dynamiku autobiografické paměti a její utváření v procesu vzájemného působení paměti, self a kultury. Kognitivní psychologie nabízí motivační teorii autobiografické paměti, podle které je funkcí autobiografické paměti uchovávání informací o osobních cílech. Autoři věnují pozornost též narativnímu pojetí autobiografické paměti. Autobiografická paměť je představena jako komplexní a mnohovrstevnatý fenomén.
|
|
|
Narativní paměť
Čermák, Ivo
Autor se v příspěvku věnuje vztahu mezi autobiografickou pamětí a narativním já. Dovozuje, jak narativní myšlení konfiguruje a refiguruje naši inkoherentní zkušenost, přináší jazyk a řád příběhu, napomáhá tvorbě významu událostí životního příběhu. Navrhuje koncept narativní paměti, v níž uchovávané vzpomínky mají takovou podobu, aby mohly být vybaveny jako příběh nebo jeho sekvence. Vyprávění je v této perspektivě chápáno jako akt imaginace, který je nezbytně přítomný v procesu neustálého hledání vlastní identity. Autobiografická a narativní paměť jsou podmínkou tohoto procesu. Studie je též pokusem o odlišení narativní a autobiografické paměti.
|
host ::
RSS.